Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nejlepší žánrová industriální deska minulého roku. Když jsem AUTHOR & PUNISHER kdysi poprvé slyšel, přišlo mi celkem logické, že bude mít jen dva autory. Možná víc. Zdání ale klame. Za hudebním subjektem totiž stojí člověk jen jeden. Ale nebojte se. Přístup k živému hraní i tvorba Tristana Shona ze San Dieaga rozhodně stojí za to. Pro živé koncerty si sestrojil speciální kombinovaný nástroj – přezdívám mu "Peklostroj" – prostřednictvím kterého dokáže dělat všechen ten geniální kravál, jenž produkuje bez další pomoci. Vypadá jako něco mezi mučícím zařízením, velmi komplikovaným multifunkčním posilovacím strojem a ovládáním vesmírné lodi.
Žánrově se od počátku pohybuje v industriálu a důkladně zkoumá jednotlivé jeho záhyby. Stává se tak, že někdy má blíže death-industriální poloze, jindy k doom metalu a ambientnějším plochám nebo i melodickým rockovějším vlnám, které připomínají počátky MARILYNA MANSONA. S trochou nadsázky lze říci, že to místy zní jako MANSON, který uchopil industriál za ten správný konec.
Ačkoliv pro mnohé to stále bude trochu složitější sousto, na nové desce je AUTHOR & PUNISHER mnohem stravitelnější než v minulosti. Pokud se to dá vůbec říci, je mnohem písničkovější a hudebně bohatší. Základy stále stojí na masivně zbustrovaných mechanických beatech, jiným způsobem se tu ale pracuje s vokály, kytarovými samply a dalšími rejstříky zvuků, které jsou pestřejší, než na minulých nahrávkách. „Beastland“ je zkrátka otevřenější světu, nic to ale nemění na tom, že si i tady AUTHOR & PUNISHER zachovává svůj nezaměnitelný rukopis.
1. Pharmacide
2. Nihil Strength
3. Ode to Bedlam
4. The Speaker is Systematically Blown
5. Nazarene
6. Apparition
7. Night Terror
8. Beastland
Diskografie
Krüller (2022) Beastland (2018) Pressure Mine (2017) Melk En Honing (2015) Women & Children (2013) Ursus Americanus (2012) Drone Machines (2010) Warcry (2007) The Painted Army (2005)
DALŠÍ INFORMACE
Vydáno: 2018 Vydavatel: Relapse Records Stopáž: 36:44
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Fínsky melodicky death so štipkou blacku som objavil až tento rok, ale hrali mi v aute i doma celé leto. Ich siedmy album som teda privítal s rozkročenou náručou a oni ju naplnili po okraj. Nič prelomového, skrátka ich osvedčená kvalitka.
Třicet let po založení je HORNA ve formě. Starý kozel Ville Pystynen, nestor finské blackové scény, za to umí vzít. Ostrý vysypaný BM, halekavá finština a taky rock'n'roll. A skvělé nápady, třeba ústřední melodický motiv v "Hymni II" z hlavy nedostanete.
Hleďme, kolega Noisy deklaruje SACRILEGE. Inu, SARCASM jsou jati hluboko v deathmetalových devadesátkách (založeni 1990, reaktivováni 2015) a navíc mají i blackový "edge". Jsou tam i DISSECTION, jinak je to spíše standardní, ničím nevybočující deska.